Podrobný popis cyklistické deskové hry Arrivée 2.část

V druhé části o deskové hře Arrivée se budeme podrobně věnovat pravidlům. Ty mají v tištěné podobě 14 stránek.

Jeden závod nebo celá tour

Nejprve se musíte rozhodnout, jestli chcete vyzkoušet pouze jeden závod, nebo budete rovnou hrát celou tour, která se skládá z jedna dvaceti jednotlivých závodů. Pokud si například vyberete italské Giro, tak si vytáhnete brožurku s nápisem Giro a začnete skládat první etapu této italské tour. Základními díly označíte start, cíl, dodatkové červené tabulky padnou na prémie, zelené pak na vrchařské prémie a obtížnost kopců, která se v jednotlivých etapách mohou hodně lišit.

Každý hráč má tři cyklisty

Každý z hráčů si zvolí svůj tým, který se skládá ze tří závodníků, kteří jsou označeni čísly. Pokud budete hrát na více etap, pak v něm vyberete jednoho jezdce do kategorie jezdců do 25 let. Z nich pak bude ten nejlepší v průběhu celé tour odměněn dresem a různými benefity na trati. Ve stejné barvě obdrží hráč rovněž doprovodné vozidlo. Do startu etapy obdrží každý z hráčů též karty sprintu/úniku/zpomalení, které může použít kdykoliv v průběhu závodu. V tomto smyslu je hra také věcí taktiky, která se může vyplatit nebo také vymstít. Všichni hráči postaví své cyklisty na start a „cyklistika na stole“ může začít.

Začátek hry

Základní tah každého hráče, cyklisty se skládá z hodu kostkou, ke kterému se přičítá bonus za povrch, na němž se momentálně cyklista nachází. Na závodní trati se mohou jezdci na kole potkat se třemi různými obtížnostmi asfaltové silnice – klesáním (přičítá se plus 12 políček), rovinkou (přičítá se plus 6 políček) a stoupáním (variabilní podle náročnosti, zde se zpravidla nepřičítá žádné plus políčko). Tedy jen ve stoupání záleží na náhodě, jinak se všichni jezdci pohybují směrem k cíli plus mínus stejně rychle.

Jeden bod na kostce znamená posun o čáru nebo mezeru vpřed

Jeden bod na kostce se počítá podle přerušované bílé čáry na silnici – posuv vpřed znamená jak čárka, tak i mezera. Tak postupují jezdci dopředu. Na šířku silnice mohou jet čtyři jezdci vedle sebe, ostatní musí zůstat za nimi a nemohou je přeskočit respektive předjet.

Hra na peleton

V rámci cyklistického závodu jede zpravidla pohromadě balík nebo peloton, což je skupina největšího počtu jezdců. Jakýkoliv opozdilec o více než šest polí se počítá za odpadlíka a jeho pohyb je v každém kole redukován o jedno pole. Proto se v takové nepříjemné situaci, kdy vám peloton mizí z očí, vyplatí často vyplýtvat kartu sprint, která zrychlí váš pohyb a peleton znovu doženete.

Jak fungují karty?

Jak už jsem napsal u popisu přípravy, každý z hráčů obdrží na startu závodu předem určený počet karet, které není možné mezi jednotlivými etapami přenášet. Tyto karty lze užít dvěma způsoby – za prvé na jednorázové zrychlení v jednom kole, kdy váš určený jezdec prostě šlápne víc do pedálů. Podle čísla na kartě pak zvýšíte svůj pohyb buď o 2, 4 nebo 6 polí. Druhou možností jsou malé obrázky žlutých žetonů na některých kartách, které umožňují jejich využití i pro samostatný únik. Ten trvá dva nebo tři kola (podle počtu žetonů). Po tuto dobu se bude jezdec po celé trati pohybovat rychleji než ostatní cyklisté.

Zachycení nástupu

Podobně jako v reálné tour však mohou ostatní cyklisté zachytit jeho nástup, pokud jsou umístěni přímo za ním na dalším poli. Mohou se jednoduše vzdát svého hodu a mohou se jen vyvážet za soupeřem. Toto můžete samozřejmě chytře použít nejenom při únicích, ale i při klasickém pohybu. Jezdci totiž hrají respektive házejí kostkou kromě prvního kola v pořadí, které je aktuálně na trati.

Pád cyklisty

V průběhu etapy pak mohou mít cyklisté pád, což se stane tak, že hodíte ve sprintu či úniku „nenáviděnou“ jedničku. V takové situaci si totiž musí hodit kostkou opakovaně, aby se zjistilo, co se jejich cyklistovi přihodilo. Pád z kola s sebou pochopitelně přináší riziko zranění, ale většinou jen zpomalení do doby, než k cyklistovi přijede jeho doprovodné auto nasazené šest políček za něj v okamžiku pádu.

Počasí

Všechny cyklisty ovlivňuje rovněž počasí, které se pružně mění za pomoci programu na počítači nebo notebooku. Ten můžete mít postavený na stole nebo na židli tak, aby na něj všichni dobře viděli. Zvrat v počasí je oznámen zvukovým signálem, a pokud se zhorší, pak omezuje závodění a zároveň vývoj celé etapy. Na závěr je nutno říci, že záleží pouze na hráčích, které pravidlo bude v celé tour platit a které nikoliv. V příštím díle se něco povíme o jednotlivých trikotech, které také ovlivňují pohyb jezdce po trati.